My Mistake numero Six
Zbytek dne byl divnej. S Noahem už jsme se k sobě radši ani nepřiblížili a navíc tam pořád oxidovala Rose.
Druhej den byla Rose doma, Noah v práci.
„Co ty tady?“zívnul jsem na ni, když jsem se v jedenáct svalil z pokojedo jídelny.
„Mám volno. Máš hlad? Chceš spíš snídani nebo oběd?“
„Ani jedno. Mám chuť na kafe a cigáro.“řekl jsem, popadl cigaretu, odemkl ji a začal kouřit. „Sakra, mám slabou baterku.“zahučel jsem a hodil c. na nabíječku.
„Hulíš jak tovární komín, Jacku. A navíc, pořád máš ten kašel, tohle ti vůbec neprospívá.“
„To je moje věc, ségra.“ Já ti taky nekecám do toho, že jsi Noahovi nevěrná (a on tobě, ale to jen drobný detail)! „Radši mi udělej kafe. Dík.“
Jen zatřásla hlavou a šla dát vařit vodu.
„Budeš doma celej den?“
„No, asi jako jo. Proč překážim ti?“ušklíbla se.
Ani ne, ale kdybys nebyla doma, za to Noah jo, bylo by to mnohem lepší.
„Ne, prosim tě. Jen se ptám.“zakoulel jsem očima.
„Jacku?“ozvala se, když jsem na půl cesty ke schodišti.
„No?“
„Můžu se ti svěřit? Jako bráchovi?“
„Klidně se mi svěř jako babče, jestli ti to pomůže.“ Zase jsem se vrátil a sedl si k ní na pohovku.
Rose si pohladila břicho. „To dítě… Není Noahovo.“
„Cože?!“dělal jsem hrozně překvapeného.
„No. Není jeho. On to neví a já nevím, jestli mu to mám říct. Nechci ho ranit, až moc ho miluju.“
„Počkej, počkej. Teď mi hezky řekni, co se stalo a jak se to stalo. Pak spolu něco vymyslíme.“
Rose se zhluboka nadechla, chytila mě za ruku a pak začala.
„Je to tři týdny zpátky, bylo to krátce před tím, než jsi přijel. Asi den nebo dva. Byla jsem s kolegyněmi z práce na drinku. Byl tam i náš šéf, Rod. Než jsem se dala dohromady s Noahem, chodila jsem právě s Rodem. Pořád si jsme blízcí…. No a tak jsem tam byla s těma holkama a najednou se mě Rod zeptal, jeslti bych nechtěla jít s ním na chvíli ven. Neměla jsem důvod říct ne a tak jsme vyrazili. Řekl,že si chce zakouřit, ale cigarety si nechal v autě, tak jestli půjdu s ním i tam. Šla jsem. Nakonec jsme zakotvili u něj v autě a nějak se to semlelo a vyspali jsme se spolu. Oba jsme potom měli hrozné výčitky svědomí. Myslela jsem, že když to ani jeden z nás nikomu neřekne, bude to v pohodě. Ale pak mi došlo, že jsme neměli naprosto žádnou ochranu. Nutila jsem proto Noaha do sexu, abych když tak v klidu mohla říct, že to dítě je jeho. Ale není. Měla jsem tři speciální testy, na kterých se ti objeví i datum početí. A odpovídá to tomu dni, kdy jsem byla s Rodem. A doktor mi to potom taky potvrdil. Jsem zoufalá, Jacku. Noah se to nesmí dozvědět! Prosím, slib mi, že mu to neřekneš!“
„Slibuju.“
„ne! Odpřísáhni to!“
„Přísahám.“ Ale od toho momentu jsem byl jak robot. Hluboce jsem jí pohrdal. Opravdu mu BYLA nevěrná. Je mi jedno, že toho lituje. Prostě se stalo a už to nesmaže. A navíc s tím volem čeká dítě! Tohle je prostě moc i na mě.
Jo jasně, to samý by si mohla myslet o mě. Měla by dokonce větší právo na nenávist – chodím s jejím manželem – ale to je něco jiného. Já s ním děcko čekat nebudu.
Samozřejmě jsem na sobě nedal nic znát. Přece jen, věřila mi. Takže to ani neřeknu Noahovi.
„Jsem doma.“otevřely se dveře.
„Ahoj, Noahu.“zabručela Rose.
„Děje se něco?“zeptal se Noah. Já jen ze schodiště pozoroval. „Čau Jacku.“
„Nazdar.“prsknul jsem a odešel do pokoje. Kam za chvíli přišel i Noah. Zamknul a sednul si ke mně na postel. „Co se děje, lásko?“
„Nebaví mě to! Jak dlouho ještě budeme předstírat? Jak dlouho ještě budu muset čekat!? Tak mi narovinu řekni, že ji miluješ víc, v klidu se rozejdem a bude to, ne?“
„Jenže já ji nemiluju víc, než tebe! Jen prostě nebyla vhodná příležitost jí to říct!“
„A kdy bude, huh? Mně za pár dní začíná škola, uvědomuješ si, že pak už nebude ani jedna možnost něco udělat? Rose odešla na mateřskou, takže musíme dělat jakoby nic. Ale mě to sere! Já nechci dělat, že seš mi ukradenej, když tě miluju!“řval jsem na něj. Noah se zamračil. „Chováš se ode dne hůř a hůř.“
„Tak se mnou nebuď, když ti tak vadim.“odsekl jsem.
„Ne, počkej, Jacku. Co se děje?“objal mě. Otřel jsem si slzy do rukávu na jeho triku. Přitiskl ke mně ještě víc. „Povídej, jsem tady pro tebe.“
„Mně jen prostě hrozně mrzí, že to budem muset skončit.“
„Proč bychom měli?“vykulil Noah oči.
„Protože ty nemáš v plánu Rose říct, že to víš. Budeš vychovávat cizí dítě, budeš se cukrovat s Rose, budete jedna velká happy rodina a já na to taky nebudu mít žádnej čas, protože budu ve škole a když nebudu tam, tak se doma budu šrotit. Prostě to budem muset ukončit. Jen mě štve, že jsme se nikam nedostali.“
„Tím chceš říct, že jediný o co ti jde , je sex.“
„Tos řekl ty, víš? A abys veděl, tak zaprvé: jsem kluk, takže na sex prostě myslim. Zadruhé: pro mě je sex i projev lásky. A za třetí: Prostě po tobě toužim, to je to takovej hřích?“
Noah si povzdychl a pak mě políbil. Omotal jsem mu ruce kolem pasu, přitiskl ho na sebe a líbal ho. Bylo mi v tu chvíli všechno jedno. V ten moment pro mě byl středem všeho.
„Jacku,“zašeptal mi do ucha. „Příští týden jede Rose ke známé. Na tři dny. Tobě začíná škola až v říjnu. Takže: co bys řekl na příští sobotu?“ Podíval jsem se mu do očí a culil se jako měsíček na hnoji.
„Ale,“začal jsem najednou. „já nechci, aby se to stalo jen proto, že jsem na tebe tlačil. Pokud to nechceš ty, a nemáš v plánu náš vztah ukončit, počkám. Slibuju.“
„Tady nejde o to, že bych to nechtěl, spíš naopak, Jacku. Jen prostě… bude to něco úplně jinýho, novýho. Chce to jak fyzickou, tak psychickou přípravu. A taky nechci, aby se to odehrálo někde na gauči.“
„Je to tak špatný.“zachrčel jsem a opřel si hlavu o jeho rameno.
„Copak?“
„To, co děláme. Ten náš vztah. Je to tak špatný.“ Noah mě objal pažema kolem ramen. „Jsi věřící, Jacku?“
Jen jsem přikývl. „A myslíš si, že kdyby byl Bůh tak moc proti homosexualitě, dal by nás i přesto dohromady?“
„Já nevím, co si myslet. Co s námá zamýšlí dál? Já tě ukradl svojí vlastní sestře. Co když mi tě vezme druhá ségra? Nebo máma? A uvědomuješ si, že to nebude lehký? Pokud se to dozví Rose, okamžitě podá žádost o rozvod. Táta se dozví, že jste spolu byli. Nejdřív bude naštvaný na Rose, že si tě potají vzala, a pak tě bude chtít zlikvidovat za to, žes ublížil jeho dcerušce. Jakmile se dozví, že jsi ji podvedl se mnou, tak mě buď jen vydědí, což bych dokázal překousnout, nebo udělá všechno pro to, aby nás dal od sebe… a nebo už z toho všeho dostane infarkt…. Nevím, co bude dál. Bojím se, že o tebe nakonec přijdu.“
„Neboj, všechno to nakonec nějak vyřešíme.“konejšil mě Noah. Někdo vzal za kliku. Rose. Začala lomcovat dveřma.
„Pusťte mě dovnitř sakra!“ vstal jsem a šel otevřit. „Co se děje?“
„Proč se zamykáte?! To tady řešíte něco, co nesmim slyšet nebo co? O co sakra jde!“ Byla nabroušená, jak kdyby to dostala….
„Fakt to chceš tak moc vědět?“povzdychl si Noah. „No tak fajn….“
Zděšeně jsem se na něj podíval. To jako teď hned? Cože?!
„Vymýšleli jsme s Jackem, co koupíme miminku! Jsi spokojená, když si zkazila překvapení?!“ Ze srdce mi spadla celá planeta Země. Rose vypadala překvapeně. „Aha. To jsem nevěděla, omlouvám se… jdu si lehnout, dobrou.“
A pak odešla. Jen jsem se na Noaha podíval. Obdařil mě roztomilým úsměvem. Skočil jsem mu do náruče. „Člověk by ani neřekl, že ti je dvaatřicet. Chováš se jak puberťák.“
„Snažím se ti přizpůsobit. Nechci, aby sis o mě myslel, že jsem jen nudnej starej dědek.“
„To si myslim stejně.“dal jsem mu pusu na tvář. „Můžu se tě na něco zeptat?“
„jasně, jen se ptej.“pobídl mě.
„Kdy jsem se ti začal líbit? Nebo jako víš jak…“ Zrudnul jsem. Takhle jsem tu otázku podat nechtěl….
„Vím, jak to myslíš. Myslím, že ten den, co jsi utekl ven. Jak ses mě potom v tom autě ptal na moje ‚záliby‘. V ten moment se ve mně něco zlomilo. Děsilo mě to. Koukal jsem na tebe jinak. Ne jako na bratra mojí ženy, ale jako…“ I on zrudnul. Sklopil hlavu, ale hned ji zase zvedl. „Zítra jede Rose pryč, já se vracím ve dvanáct. Co kdybychom začali s fyzickými přípravami?“ Mrknul na mě. Zahihňal jsem se. „Budu se těšit.“ Políbil jsem ho a pak ho vyhnal z pokoje. „Dobrou, Noahu.“
„Dobrou, zlato.“
Komentáře
Přehled komentářů
Jsem ráda, že se ti moje povídka líbí. Jsi zřejmě jediná. Ale koukám, že si myslíš, že je to povídka Lilith :D Nechci tě zklamat, ale k tomuhle se hrdě hlásím já :) Lil mi to jen zveřejňuje, protože já už na blogu skončila ;)
Re: Ale tohle je moje :D
(::::::, 7. 1. 2014 18:30)Jéé promiň. :( Ale platí to i pro tebe. Píšeš úžasně! :D
Re: Ale tohle je moje :D
(::::::, 7. 1. 2014 18:30)Jéé promiň. :( Ale platí to i pro tebe. Píšeš úžasně! :D
....
(::::::, 2. 1. 2014 20:32)Božéééé, já tě MILUJU!! To je tak úžasný!!! Moc jsi mě potěšila. ;) Doufám, že nebudu muset čekat dalších sto let na pokračování! :D Ne dělám si srandu.... vím, že je těžký něco vymyslet tak, aby se to líbilo všem. Píšeš suprově jsem ráda, že už zase víš svoje heslo. Jinak jsem zvědavá jak se to bude vyvíjet. Docela mi je líto Jacka a Noaha. A myslí, že Rose by se měla Noahovi přiznat. Bylo by to pro ni lepší. Jen doufám, že Jacka moc nebudeš už trápit a aby to vzali (pokud vyplyne na povrch, že má něco s Noahem) v klidu. Koukám, že jsem se rozepsala trošku moc. Přeji ti hodně štěstí do dalšího psaní a doufám, že tě múza neopustila. ;) :D
Ale tohle je moje :D
(Dexter's Wife, 6. 1. 2014 19:56)