Úvod
19. 2. 2013
„Podělanej Valentýn!“ Zase jsem nadávala jako špaček. Lilith vedle mě jen soucitně kývala hlavou. Copak se zbláznila už i naše škola? Všude srdíčka! Všude! Vešly jsem na záchod a i tam byla! Tohle není normální!
Došouraly jsme se do třídy, kde byly nějaký menší holky a vydávaly se za Amorky.
„Amorci a nelítaj!?“prskla jsem nakvašeně.
„Ty jsi Dee,viď?“přiběhla ke mně jedna z těch „Amorků“ .
„Jo, to jsem já,“pokusila jsem se o úsměv. Podala mi růžovou obálku, stejně jako Lilith. Včera jsme s Lil dostaly na celýho Valentýna takovej vztek, že jsme jedna druhý napsaly „valentýnskej dopis“, ale místo vyznání lásky jsme tam na tenhle den děsně nadávaly. A teď jsme se koukaly na ty obálky a smály se jak blbečci.
„Dex,“drcla do mě Lil a kývla hlavou směrem do chodby. Tam stál profesor na chemii a koukal na nás jako na mimozemšťany. Asi už i on uctíval Valentýn. A ještě abych vysvětlila, proč mi Lilith říká Dex. Moje křestní jméno je Dee… já vim, pěkně pitomý. A příjmení je Xavierová. Zkráceně Dex. Já si ještě z toho občas dělám srandu a říkám si Dexter’s Wife. Jakože manželka toho seriálovýho vraha Dextera. Nijak se natajím tím, že ho žeru…
Uklidila jsem obálku do batohu a sedla si na svoje místo vedle Lilith. „Tak co budem dělat o víkendu?“ zeptala se. Měly jsme být u nás. Měla jsem v plánu ji vytáhnout někam do města, jen tak na pokec. Ale nakonec nevím, asi zase skončíme u filmů. Jako vždycky.
„Nevím, uvidíme jak se to vyvrbí.“
Zbytek dne… no, nemůžu říct, že ušel, protože to byl ve skutečnosti děs. Po škole běhaly terciánky s papírovýma křídlama a zpívaly. ZPÍVALY! A to nejhorší na tom bylo, že pár kluků od nás ze třídy se k nim přidalo.
„Myslela jsem, že sextáni se chovaj aspoň trochu jako dospělí,“odfrkla si Lilith. Jo, taky jsem si to myslela. Jenže je to naopak. Kluci jsou čím dál tím víc dětinštější….
Došouraly jsme se do třídy, kde byly nějaký menší holky a vydávaly se za Amorky.
„Amorci a nelítaj!?“prskla jsem nakvašeně.
„Ty jsi Dee,viď?“přiběhla ke mně jedna z těch „Amorků“ .
„Jo, to jsem já,“pokusila jsem se o úsměv. Podala mi růžovou obálku, stejně jako Lilith. Včera jsme s Lil dostaly na celýho Valentýna takovej vztek, že jsme jedna druhý napsaly „valentýnskej dopis“, ale místo vyznání lásky jsme tam na tenhle den děsně nadávaly. A teď jsme se koukaly na ty obálky a smály se jak blbečci.
„Dex,“drcla do mě Lil a kývla hlavou směrem do chodby. Tam stál profesor na chemii a koukal na nás jako na mimozemšťany. Asi už i on uctíval Valentýn. A ještě abych vysvětlila, proč mi Lilith říká Dex. Moje křestní jméno je Dee… já vim, pěkně pitomý. A příjmení je Xavierová. Zkráceně Dex. Já si ještě z toho občas dělám srandu a říkám si Dexter’s Wife. Jakože manželka toho seriálovýho vraha Dextera. Nijak se natajím tím, že ho žeru…
Uklidila jsem obálku do batohu a sedla si na svoje místo vedle Lilith. „Tak co budem dělat o víkendu?“ zeptala se. Měly jsme být u nás. Měla jsem v plánu ji vytáhnout někam do města, jen tak na pokec. Ale nakonec nevím, asi zase skončíme u filmů. Jako vždycky.
„Nevím, uvidíme jak se to vyvrbí.“
Zbytek dne… no, nemůžu říct, že ušel, protože to byl ve skutečnosti děs. Po škole běhaly terciánky s papírovýma křídlama a zpívaly. ZPÍVALY! A to nejhorší na tom bylo, že pár kluků od nás ze třídy se k nim přidalo.
„Myslela jsem, že sextáni se chovaj aspoň trochu jako dospělí,“odfrkla si Lilith. Jo, taky jsem si to myslela. Jenže je to naopak. Kluci jsou čím dál tím víc dětinštější….
„Tak jo, můžu říct, že naprosto nenávidím Valentýn.“zamumlala jsem a vytáhla z batohu obálku s „valentýnkou“. Už jsme se válely u nás.
„Ty vole, Dex, koukej!“střčila do mě Lilith, až jsem spadla ze židle.
„Co děláš?“obořila jsem se na ni.
„Podívej se do tý podělaný valentýnky! Podívej se tam!“hysterčila. Co jí to sakra popadlo?
Vyhrabala jsem se na nohy a otevřela tu obálku. Vypadl z ní růžový papírek s Lilithiným písmem.
„Cos to tam napsala?“podívala jsem se na ni jako na vola.
„Já nic nepsala! To tys psala hovadiny!“utrhla se na mě.
„No jasně! A teď dělám blbou jen tak!“vztekala jsem se. Všecko to na mě dolehlo : to, že jsem zase sama, to že mi všichni cpou Valentýna div ne až do krku, to, že si na mě Lilith vymejšlí nějaký blbosti.
Lilth mi vytrhla dopis z ruky.
„Čtrnáctýho druhý devatenáct set dvanáct? A proč bych tohle asi psala, hm?“
„Nevim! Protože ty občas máš tyhle zkraty!“prskla jsem nasupeně. V ten moment se mi jedna stěna pokojíku rozsvítila jasným světlem.
„Co to sakra je? Cos mi dala do toho čaje?“šťouchla mě do ramene.
„To nevim. Myslela jsem, že to je obyčejnej med….“huhlala jsem a šla k tomu světlu.
„Neblbni! Nelez tam! Dex! Dee Xavierová! Zatraceně stůj!“popadla mě za ruku, ale to už nás něco vcuclo dovnitř.
Připadala jsem si jako Alenka v říši Divů. Padaly jsme a padaly a pak : tvdý dopad!
„Ty vole, Dex, koukej!“střčila do mě Lilith, až jsem spadla ze židle.
„Co děláš?“obořila jsem se na ni.
„Podívej se do tý podělaný valentýnky! Podívej se tam!“hysterčila. Co jí to sakra popadlo?
Vyhrabala jsem se na nohy a otevřela tu obálku. Vypadl z ní růžový papírek s Lilithiným písmem.
„Cos to tam napsala?“podívala jsem se na ni jako na vola.
„Já nic nepsala! To tys psala hovadiny!“utrhla se na mě.
„No jasně! A teď dělám blbou jen tak!“vztekala jsem se. Všecko to na mě dolehlo : to, že jsem zase sama, to že mi všichni cpou Valentýna div ne až do krku, to, že si na mě Lilith vymejšlí nějaký blbosti.
Lilth mi vytrhla dopis z ruky.
„Čtrnáctýho druhý devatenáct set dvanáct? A proč bych tohle asi psala, hm?“
„Nevim! Protože ty občas máš tyhle zkraty!“prskla jsem nasupeně. V ten moment se mi jedna stěna pokojíku rozsvítila jasným světlem.
„Co to sakra je? Cos mi dala do toho čaje?“šťouchla mě do ramene.
„To nevim. Myslela jsem, že to je obyčejnej med….“huhlala jsem a šla k tomu světlu.
„Neblbni! Nelez tam! Dex! Dee Xavierová! Zatraceně stůj!“popadla mě za ruku, ale to už nás něco vcuclo dovnitř.
Připadala jsem si jako Alenka v říši Divů. Padaly jsme a padaly a pak : tvdý dopad!
Komentáře
Přehled komentářů
Ahoj, píšeš úplně skvěle! Určitě s tím nepřestávej a piš dál! Tvoje povídky jsou úplně super a strašně mě baví!
Povídka
(Muffinová, 21. 3. 2013 17:37)